Život s migrénou není lehký a i sebesilnějšího člověka dokáže někdy takzvaně skolit. A to nejen po dobu migrenózního záchvatu. Negativně ovlivnit může i celý další život. Ruku v ruce se samotnou migrénou totiž mohou přijít těžkosti v osobním i pracovním životě, ztráta produktivity nebo celkový pokles kvality života. Je tedy přirozené, že se lidé trpící migrénou mohou setkat se změnami nálad, úzkostmi nebo depresemi. Mějte ale na paměti, že v tom nejste sami, a to jak s ohledem na ostatní lidi trpící migrénou, tak s ohledem na řadu specialistů, kteří vám mohou pomoci. Vědět, jak poznat depresi a jak se jí postavit, vám pomůže mít život s migrénou zase víc pod kontrolou.
Spojení mezi migrénou a depresí1
Dodnes není zcela jasná příčina výskytu migrény a jejího propojení s depresí. Deprese se však u pacientů s migrénou vyskytuje až dvakrát častěji než u běžné populace, která migrénou netrpí. Dle odborníků je vztah migrény a deprese obousměrný, tedy migréna zvyšuje riziko rozvoje depresí, ale také deprese je spojena s vyšším rizikem výskytu migrény.
Jak poznám depresi?1,2
Každý z nás se někdy cítí smutný nebo bez nálady. Tyto pocity jsou součástí přirozeného emočního prožívání. Mnohdy tak může být složité poznat, kdy člověk zažívá běžný smutek a kdy už se může jednat o depresi. Situaci komplikuje i to, že existuje řada příznaků, které jsou společné jak pro migrénu, tak pro depresi. Jedná se například o změny nálady, poruchy spánku, únavu, problémy se soustředěním, změny chuti k jídlu a změny hmotnosti. Více o projevech migrény zde.
Rozpoznat někdy tenkou hranici mezi běžným smutkem a depresí nemusí být jednoduché. Pokud je ale naše nálada pokleslá téměř každý den, po dobu minimálně jednoho až dvou týdnů, měli bychom zvážit, zda se nemůže jednat o depresi. V těchto momentech hloubka našeho smutku neodpovídá situaci, ve které se nacházíme. Deprese běžně pokračuje nezávisle na situaci, špatnou náladu nelze zahnat a ztrácíme schopnost se radovat. Přidávat se mohou i další projevy deprese, jako je porucha spánku, pocity napětí, úzkosti, pocity obav, nevýkonnosti a pocity nedostatečnosti, kdy se může zdát, že ať uděláme cokoli, nic není dost dobré. Všechny tyto příznaky mohou samozřejmě potkat úplně kohokoliv. Každý z nás může mít někdy špatný den, kdy se cítí ztracený a sám. Pokud jsou ale tyto pocity intenzivní a časté, je třeba se o své obtíže podělit s odborníkem. Obrátit se můžete na psychologa nebo praktického lékaře, který dnes již běžně depresi léčí a v případě potřeby může doporučit také psychiatra. Ten vyhodnotí, jaká bude nejlepší cesta právě ve vašem případě. Popovídat si o našich trápeních může občas pomoci každému z nás.
Nepodceňujte všechny příznaky a komplikace, které vaši migrénu doprovázejí. Nemáte se za co stydět. Deprese je onemocnění jako každé jiné a stejně tak je třeba ho léčit, nikoliv zlehčovat nebo opomíjet. Více informací o tom, jak předcházet depresi a migréně, se dozvíte v článku Prevence depresí a migrén. Prevence těchto dvou onemocnění totiž může jít ruku v ruce.
______________
Zdroje:
1Racková. Deprese a migréna: co mají společného? Neurologie pro praxi. 2019; 20(3). Poslední přístup 15. 6. 2020 z: http://www.solen.sk/pdf/a448735fd79f0ed4f523176578769813.pdf
2Horáček, J. Deprese. Poslední přístup 15. 6. 2020 z: https://www.deprese.com/2018/07/04/prof-mudr-jiri-horacek-ph-d-rozdil-mezi-smutkem-a-depresi-2/