It looks like you are using an older version of Internet Explorer which is not supported. We advise that you update your browser to the latest version of Microsoft Edge, or consider using other browsers such as Chrome, Firefox or Safari.

Migrénami trpí přibližně každý desátý člověk v Česku.1,2 Přesto až 40 % z nich pravděpodobně nemá diagnózu potvrzenou lékařem.3,4 Lidé o tomto problému často nemluví s lékařem a snaží se problémy s bolestmi hlavy řešit sami, což zejména v případě závažné migrény nemůže být účinné. Správné stanovení diagnózy je zásadní a je prvním krokem k úspěšné léčbě a eliminaci role migrény v životě pacienta. Při prvních pochybnostech, že by se mohlo jednat o migrénu, je vhodné navštívit praktického lékaře, ten vyhodnotí závažnost migrény a v případě nutnosti doporučí návštěvu u neurologa nebo pacienta pošle přímo na specializované pracoviště. Jak ale taková diagnostika migrény probíhá?

Rodinná anamnéza jako základ

Důležitým krokem při první návštěvě lékaře je anamnéza. K sestavení rodinné anamnézy je třeba znát lékařskou historii rodinných příslušníků. Jedná se jak o rodiče, tak i sourozence a prarodiče. Samozřejmostí je pak anamnéza osobní, která cílí na řadu rozličných faktorů, jako jsou současná a prodělaná onemocnění, škodlivé návyky, životní styl, alergie nebo například gynekologická anamnéza.Mohou zaznít i dotazy typu: Kdy se bolesti hlavy objevily poprvé? Jak dlouho zpravidla trvá záchvat migrény? Čím se bolest zhoršuje a čím se naopak utlumí?5,6

Především je pro lékaře podstatné znát konkrétní projevy migrény, které mohou být velmi individuální. Také pomůže, pokud budete schopni vypozorovat spouštěče vaší migrény. Ty mohou být u každého pacienta odlišné a někteří dokonce žádné pravidelné spouštěče migrény mít nemusí. Ideální je proto vést si před návštěvou lékaře deník a zmíněné informace do něj zapisovat. Opomenuto by nemělo být ani to, jaký má migréna dopad na kvalitu života pacienta a jak moc ho ovlivňuje v průběhu běžného dne. Zásadní roli v léčbě migrény hraje i psychická pohoda a snížení stresové zátěže, a proto se u lékaře nebojte mluvit také o tom, jak se kvůli migréně cítíte.7

Vyšetření následující po prvním rozhovoru s lékařem

Základem diagnostiky migrény je neurologické vyšetření, které představuje soubor neinvazivních lékařských úkonů, které mají ověřit stav centrálního nervového systému (mozku a míchy) a periferních nervů. Může se jednat například o prohmatání výstupů nervů, zkontrolování správného fungování zornic či reflexů. V případě potřeby může lékař doporučit další doplňující vyšetření. K získání kompletních dat a vyloučení jiných neurologických příčin bývají prováděna zobrazovací vyšetření jako je například magnetické rezonance, CT, EEG (elektroencefalografie, která zaznamenává elektrickou aktivitu mozku) nebo ultrazvukové vyšetření. Neurologické vyšetření je vždy přizpůsobeno konkrétnímu případu pacienta a je pouze na zvážení lékaře, které úkony považuje za nezbytné.8,9

Stanovení léčby

Ve většině případů lékař volí akutní léčbu, která v průběhu záchvatu pomáhá tlumit jeho projevy. U lehké migrény se může jednat o analgetika, která však u závažnější formy migrény již nemusejí být vhodnou variantou. U středně těžké a těžké migrény se pak pro tlumení akutního záchvatu volí léky ze skupiny triptanů, což jsou cílená antimigrenika.10 Při léčbě závažnějších forem migrény je možné kombinovat akutní léčbu s léčbou preventivní, která může dlouhodobě snížit frekvenci, intenzitu a počet migrenózních dní.11

Být aktivní se vyplatí, tělo vám poděkuje

Ať už trpíte lehčí, nebo závažnější formou migrény, návštěvu specialisty byste neměli odkládat. Vyšetření není nepříjemné ani bolestivé, není tedy důvod se ho nijak obávat. Ve většině případů se totiž jedná pouze o detailní rozhovor rozebírající příznaky a projevy onemocnění. Čas strávený u lékaře se pak mnohonásobně vrátí ve formě značné úlevy při záchvatech migrény i dobrém pocitu, že jste pro své tělo něco udělali. Nečekejte na další migrénu, kontaktujte svého praktického lékaře ještě dnes.

__________

1 Vos T et al. Lancet. 2016; 388(10053): 1545–1602.
2 Woldeamanuel YW, Cowan RP. J Neurol Sci. 2017; 372: 307–315.
3 Diamond S et al. Headache. 2007; 355-363
4 Medová E. Neurologie pro praxi. Migréna – diagnostika a akutní terapie záchvatů. 2004; 5(4): 1213–1814.
Czech Headache Society: MIDAS. http://www.czech-hs.cz/odborna-verejnost/midas/, poslední přístup 13. 11. 2019.
Czech Headache Society: Otázky a odpovědi. http://www.czech-hs.cz/laicka-verejnost/otazky-a-odpovedi/, poslední přístup 13. 11. 2019.
Czech Headache Society. Migréna. Poslední přístup 3. 7. 2019, http://www.czech-hs.cz/laicka-verejnost/popis-onemocneni/
Deutsche Migräne- und Kopfschmerzgesellschaft e.V.: Diagnostik, Akuttherapie und Prophylaxe der Migräne: www.ihs-headache.org, poslední přístup 27. 3. 2019.
9 Deutsche Gesellschaft für Neurologie: Diagnostik und apparative Zusatzuntersuchungen bei Kopfschmerzen: www.dgn.org, poslední přístup 27. 3. 2019.
10 Deutsche Migräne- und Kopfschmerzgesellschaft e.V.: Diagnostik, Akuttherapie und Prophylaxe der Migräne: www.ihs-headache.org, poslední přístup 27. 3. 2019.
11 Niedermayerová, I. Neurologie pro praxi. Profylaktická léčba migrény. 2009; 10 (6): 369–371.